[Osobnost] Alan Turing – Mohou stroje myslet? Co na to člověk, který rozluštil nacistickou Enigmu…

Alan Turing

Matematik Alan Mathison Turing se narodil 23. června 1912 v Londýně. Matematiku vystudoval v Cambridge a během 2. světové války pomohl vlasti, ta ho však zanedlouho poté odsoudila za jeho orientaci. Představíme si také, co je to Turingův stroj a Turingův test.

Mohou stroje myslet?

Tématem umělé inteligence se zabýval vědec, kterého si stojí za to připomenout i více než 100 let po jeho narození. Matematik Alan Mathison Turing měl během svého života řadu podnětů, které ho přiměly přemýšlet o určité mechanizaci duševní práce. Myšlenka mechanizace myšlení se táhne celým Turingovým životním dílem.

Turing je považován za počítačového průkopníka. Navrhl dokonce vlastní počítač a ve svém návrhu předložil ideu programovacích jazyků. Již ve svém článku z roku 1936, tedy o 9 let dříve, předjímá existenci programování. To, čemu říkal „notes of instruction“ (zápisník instrukcí), je podobné jednotlivým řádkům dnešních programů. Jedná se o článek, kde popsal to, čemu nyní říkáme Turingův stroj.

Turingův stroj

Turing se stal hojně citovaným autorem pro vědce z oblasti matematiky a výpočetní techniky. Bylo mu 24 let, když navrhl jednoduchý princip, jak zjistit, která čísla jsou vypočitatelná a která ne. Fyzická verze tohoto zařízení je dnes běžně známá jako Turingův stroj. Byla to doba prapočátků počítačů, kdy ještě člověk mohl překonat počítač nejen po stránce emocí či morálky, což platí dosud, ale rovněž rychlostí výpočtů.

(Zdroj: Wiki)

Turingův stroj je v podstatě zjednodušený počítač – „nekonečný automat (akceptor).” Původně existoval pouze v hlavě svého autora, který ho nikdy nesestrojil. Sám ho však nazýval „automatický stroj.” Lze si ho představit jako sestavu procesorové jednotky, tvořené konečným automatem, programu ve tvaru pravidel přechodové funkce a nekonečné pásky pro zápis mezivýsledků. Je určen k modelování algoritmů v teorii vyčíslitelnosti.

Turingův test

Jak již bylo řečeno, tohoto matematika po celý život provázela idea umělé inteligence. Vznik Turingova testu je toho příkladem. Jedná se totiž o metodu, při které jde o to otestovat, jestli se nějaký systém umělé inteligence opravdu chová inteligentně. Jako srovnání zde poslouží člověk, protože jinak by bylo velmi težké nějak inteligenci definovat. Vlastně tedy můžeme říct, že jde o to, zda stroj dokáže myslet jako člověk.

Test probíhá v odělených místnostech. Do jedné umístíme testujícího a do druhé předmět zkoumání (např. počítač s příslušným programem) a nějakého dalšího člověka. Poté testující klade otázky a náhodně odpovídá buď člověk, nebo počítač. Aby umělá inteligence splnila test, tak testující nesmí rozpoznat, jestli komunikuje se strojem, nebo s člověkem.

Na Youtube je zajímavá diskuze odborníků z Karlovy univerzity, kteří mimo jiné trochu komicky poukazují na skutečnost, že pokud bychom v rámci Turingova testu zkoumali politiky, pravděpodobně by se umělé inteligenci podařilo testem projít. Stačilo by totiž na většinu otázek podat vyhýbavou odpověď…

Angličan Alan Turing

Narodil se 23. června 1912 v Londýně. Jeho rodiče – Julius Mathison Turing a Ethel Sara Turing – se odstěhovali do Indie a Alana nechali v Anglii spolu s jeho starším bratrem Johnem, kterému tehdy byly 4 roky. Již v dětství projevil talent na matematiku, který mu však někdy uměl dělat i problémy. Měl totiž údajně tendenci brát všechno doslovně a z hlediska matematické logiky. Neměl moc přátel a nejlepší kamarád mu navíc umřel na tuberkulózu.

V roce 1931 začal studovat matematiku na King’s College v Cambridge. Za tři roky získal svůj první titul a o rok později se stal členem akademického sboru. V roce 1936 navrhl Turingův stroj a odešel do Princetonu. Pak se ale vrátil do Cambridge a v roce 1938 zde získal doktorát.

Během druhé světové války navázal na polský vynález zvaný Bomba. S kolegy v Bletchley Parku jej radikálně změnil. Turing se zasadil o prolomení kódu německého kódovacího stroje Enigma. Tato skutečnost dokonce přispěla k významnému zkrácení války s nacismem – údajně dokonce o celé 2 roky. Němci navíc věřili, že díky ohromujícímu množství kombinací Enigmu prostě dešifrovat nelze.

Smrt

Turingův triumf premiér Winston Churchill označil jako klíčovou část britského válečného úsilí. Také po válce pokračoval ve svém vědeckém úsilí a tato práce mu šla od ruky. Kromě toho se krátce zasnoubil, což pak zrušil a přiznal se snoubence k homosexualitě, protože by to vůči ní nebylo fér. Později mu vykradli dům a policie místo vyšetřování tohoto zločinu zatkla samotného  Turinga. Důvodem bylo “nemravné chování” – homosexualita. Ta totiž tehdy byla trestná, byť se jí matematik netajil.

Dostal na výběr – buď rok ve vězení, nebo chemická léčba, která se v podstatě rovnala chemické kastraci. Z hrdiny se stal vyvrhel, který ztratil přístup ke své práci i vládním záležitostem a začal být neustále sledován kvůli obavám, že něco vyzradí. Byl atlet, ale v důsledku „léčby“ estrogenovými injekcemi přibral a narostla mu dokonce prsa. 8. června 1954 spáchal sebevraždu – otrávil se jablkem namočeným v kyanidu. Smrt Turinga je připisována tomu, jak se k němu zachovala jeho vlast.

Tip: [Osobnost] Milada Horáková – Oběť justiční vraždy socialismu zemřela za svobodu a přesvědčení

Závěr

Turing je dnes považován za geniálního vědce a je také s oblibou citován. Je autorem mnoha dalších děl, které se do tohoto krátkého článku nevešly. Vynalezl Turingův stroj, navrhl jeden z prvních počítačů, počítačových programů a je také předchůdcem umělé inteligence. Může stroj myslet? Pokud ano, Turing by to prokázal svým vlastním testem. A mnozí další po něm. Rozptyl jeho zájmů byl široký a kromě matematiky a vědy sahá také do oblasti filozofie či altetiky – byl totiž nadaným běžcem.

Své vlasti významně pomohl v boji s nacistickým Německem, když prolomil neprolomitelný kód šifrovacího stroje Enigma. Sám se však stal obětí hloupého zákona, který stavěl homosexualitu mimo zákon, ačkoli se s ní již narodil. Královna Alžběta II ho po dlouhých 60 letech symbolicky „osvobodila“ ze zločinu, který by se žádná moderní společnost neodvážila trestat.

PŘEČÍST CELÝ ČLÁNEK